Liány - aktinidie

[Ivana]

Kohant: Co čeho dáváš řízky? Písek - půda nebo perlit - půda?

[Kohant]

Rašelina-perlit nebo kupovaný substrát pro řízkování. Ale většina lidí co znám používá písek.

[Ivana]

Máte někdo nějaká doporučení, případně návrhy k Actinidia arguta 'Issai' pěstované ze semen?

[Alena]

Nerozumím tomu, proč pěstovat argutu ze semen - tedy pokud není cílem získání nové odrůdy (nebo prostá radost z pokusnictví). Aktinidie se snadno množí řízky. Ze semene není záruka, že vyrostou opět jednodomé rostliny, jako je právě odrůda Issai; aktinidie je normálně rostlina dvoudomá. Navíc jsou různé dobré odrůdy aktinidií běžně k dostání, tak mi přijde zbytečné se dlouhou řadu let piplat s rostlinkami, než začnou plodit, navíc s nejistým výsledkem.

[pierro]

Třeba už pro tu radost

Issai je kříženec a v potomstvu podle mě musí nutně být spousta nových variant. I bez pěstování ze semena jsem měl v ruce (a dnes mám na zahradě) dvě variety "ISSAI". S plody, jako jablíčka a s plody protáhlými, jako např. no, viz níže:

labko.JPG (26.42 KiB) Zobrazeno 17424 krát

První, z nějakého Holandského zahradnictví (NL velkoobchod)

sudy.JPG (61.46 KiB) Zobrazeno 17424 krát

Zakoupená asi 3roky po první.

porovnani.JPG (38.22 KiB) Zobrazeno 17424 krát

Porovnání tvaru a velikosti

[Alena]

Jo, jasně, to chápu Taky jsem pěstovala ze semen všechno možné a dodnes pěstuju. Jenom zrovna u toho kiwi bych to už viděla jenom v případě, když je k dispozici hodně místa a času Jinak je rychlejší a výhodnější si pořídit hotovou rostlinu. Navíc tady jsem chtěla říct to, že Issai se pěstuje právě kvůli tomu, že nepotřebuje samčí rostlinu k opylení (pokud tedy člověk nemá smůlu a jako "Issai" nekoupí něco jiného). Což ale už nemusí platit u jejího potomstva ze semen.
Já už bych se do toho nepouštěla, s kiwi mám špatné zkušenosti, je tu moc drsně. Mám asi 8 let (nebo už 10?) P1 od Štajnochrů. Úrodu jsem měla zatím jen jednou - celých 5 (slovy pět!) kusů... Pokaždé mi v době rašení zmrznou, takže už nezakvetou. Stačí jediný mráz v květnu a je po úrodě. Zkoušela jsem je v době jarních mrazíků zakrývat netkanou textilií, ale neuchránilo je to. Možná je to zachrání, když je kolem nuly, ale na -5,-6 stupňů to nestačí. Další mladé rostliny jiných odrůd mi loni po vyrašení zdecimovali slimáci, jedna už to nerozdýchala, ožrali jí komplet všechny vyrašené pupeny a už neměla z čeho znova obrazit.
A ještě jedna poznámka, možná už je to tu někde zmíněno - kiwi může citlivým jedincům způsobit značné zažívací problémy, zejména pokud jsou plody už přemrzlé.

[sklenka]

Můžete mi prosím někdo poradit, jak daleko mám dát u arguty samici od samce, aby se dobře opylily a zároveň neutlačovaly?
Taky jsem se chtěla zeptat, po čem je všichni necháváte pnout - zdi, pergoly, to znám. Zkoušeli jste to někdo po stromech? Pokud ano, jak v takovém případě plodí?

[pierro]

Moje arguty jsou tak tří až pětileté. Takže o plodnosti "stojanových stromů" je zatím předčasné hovořit. Já zvolil to, co mi jediné roste u domu. Švestku domácí, pravokořennou, tak, jak tu všude v okolí Nového Hrádku roste. Ačkoliv:.... Viděl jsem u silnic i roubované Halt, silničáři zas překvapili....

[sklenka]

Díky, ale já myslela jak plodí ty arguty. Pustila bych je do náletových javorů, co mi rostou u zdi, nechce se mi vyrábět treláž.

[pierro]

Pak bych radil, bacha na kmen. Javory možná rostou pomaleji, ale..... Mám zkušenost s náletovou (no, u třešně spíš z pecky z trusu kosa, co na plot sedl vyrostlou) třešní, které jsem přisadil argutu. Popnula ji až na špičku a pnula se po kmeni. Co se nestalo - třešeň rostla a jak kmen sílil, tak ten výhon arguty prostě roztrhl. Pak další rok už byla arguta zas na kmeni a to, jak se kmen vměstnával do té spirály, no, bál jsem se, že to tu jak ukazovák silnou argutu vytrhne ze země. Kmínek arguty vibroval, jak struna, když jsem o něj brnkl. Tak jsem ji u prvního rozvětvení ustřihl a letos uvidím, jak to snáší. Odteď si budu hlídat, aby se pnula jen po postranních větvích. U švestky bude tenhle problém menší. U javoru bude záviset na stáří a tím i na světle / stínu, či přímo tmě ve středu koruny. Arguta se u staršího stromu, podle mého názoru, bude snažit, držet se na obvodu příliš stinné koruny. Opět jen teorie.
Jinak - pokud stihne vyslat konce výhonů přes obvod koruny, o plodnost bych se nebál. Plodí na špičkách loňských výhonů, které z koruny vysílá i dva metry mimo korunu "nosného" stromu. Což může způsobit potíže s česáním. Ta, o které píšu víše, ta na třešni, vyrostla za tři, čtyři roky do výšky cca 5m.