Řez-neřez ovocných stromů

[komara]

Dobrý den, prohledavala jsem forum a nejak jsem nenasla odpoved na mou nasledijici otazky. Prořezáváte ovocné stromy? Máte někdo zkušenosti s neprořezávanými stromy? Myslím s neprořezávanými od zasazení? Máte někdo zkušenost konkrétně s broskvoní? Děkuji za reakce.

[Ivana]

Byla jsem na přednášce v brněnské Veronice o řezu ovocných stromů. Přednášející říkal, že broskvoně se větví samy, takže řez tak moc nepotřebují. Osobní zkušenosti nemám - jen s neořezanými starými jabloněmi na zahradě: jabka jsou malá.

[jiho]

U ovocných stromů v každém případě záleží nejvíc na odrůdě. I když s tím asi hlasatelé "neprořezávání" nebudou souhlasit, naprostá většina šlechtěných stromů (a tam podle mne patří i tzv. staré odrůdy) plodí víc (a větší plody), než původní plané druhy. Proto bude postupně docházet k urychlenému stárnutí a "zababčení", kdy stromy postupně zpomalí růst a začnou prosychat. Důsledkem je malé a nekvalitní ovoce, v přehuštěné koruně se daří chorobám i škůdcům a stromy plodí jen na okrajích koruny (na koncích větví). Propagátoři přírodních zahrad se to snaží řešit pravokořenými stromy, jenže "přirozený" růst kořenů i koruny mají jen semenáče, řízkování a jiné "zpravokořeňování" vede k poměrně slabému kořenovému systému bez kůlových kořenů. Důsledkem je podobný efekt, jako u roubování - oslabený růst koruny a v důsledku rychlejší stárnutí. Takže jednou z mála jabloní, na kterých si to člověk může vyzkoušet, je jadernička, která se dá pěstovat i ze semen. Suma sumárum bych to moc nedoporučoval. Můj osobní důvod je jaksi navíc - ve svém věku se plodného vysokokmene dočkám až někdy v době, kdy nejspíš po pětimetrovém žebříku šplhat nebudu moci. Takže teď vysazuji pouze zákrsky, aby plodily co nejdřív a dorůstaly maximálně dvou až tří metrů.

Co se týká broskvoní, tam je nutné počítat s tím, že podmínky u nás jsou pro ně už hodně okrajové. Proto stromy snadno prosychají, rychle stárnou a více trpí chorobami. Na druhé straně broskvoně jsou takové vrby - čím víc je člověk řeže, tím víc obrážejí a zmlazují. Naopak přestárlé stromy snadno prosychají, trpí klejotokem a dalšími chorobami. Broskvoně mají na rozdíl od jabloní a hrušní tu výhodu, že i semenáče mají obvykle docela dobré plody, takže u nich je možné zkoušet výsevy a experimenty dělat na semenáčích, které jsou lépe přizpůsobené místním podmínkám.

Už čekám, jak se do mne "neprořezávači" pustí, ale píšu jen svůj názor a svoje zkušenosti a nikomu je nenutím.

[Ivana]

K té velikosti jablek: mám takový dojem, že na velikost jablek platí něco podobného jako je "zákon o konstantním konečném výnosu" jehož platnost byla dokázaná pro populace rostoucí za určitých podmínek. Tento zákon praví, že v rozmezí středních hustot populace je průměrná biomasa jedince nepřímo úměrná hustotě populace. Je to také důvod, proč se protrhávají výsevy, například mrkve - aby byly silnější rostliny.
Zákon o konstantním konečném výnosu, převyprávěný velmi obecně, praví: Z tohoto záhonu dostaneš 5000 gramů výnosu a můžeš si vybrat, jestli chceš 50 rostlin po 100 gramech anebo 5 rostlin po 1000 gramech. Anebo jakýkoliv jiný počet rostlin anebo jakoukoliv jinou hmotnost jednotlivé rostliny.
Zákon se nevztahuje na velikost plodů, ale na celkovou biomasu rostliny, nicméně mi připadá, že díky šlechtění a prořezávání by toto mohlo platit i pro velikost jablek, nebo možná obecněji pro velikost plodů kulturních stromů.

[jiho]

...
Zákon se nevztahuje na velikost plodů, ale na celkovou biomasu rostliny, nicméně mi připadá, že díky šlechtění a prořezávání by toto mohlo platit i pro velikost jablek, nebo možná obecněji pro velikost plodů kulturních stromů.

Převyprávěno pro jabloně to bude znít podobně - z této plochy dostaneš metrák jablek a vyber si, jestli budou výstavní půlkilová, nebo padesátigramová vhodná s bídou na mač. Plus ještě ten problém se stárnutím stromů a chorobami.

Samozřejmě že neprořezávaný semenáč jabloně (třeba té jaderničky) na tom bude se stárnutím lépe, než řízkovanec, nebo roubovanec.

[yaw]

Prořezáváte ovocné stromy? Máte někdo zkušenosti s neprořezávanými stromy? Myslím s neprořezávanými od zasazení? Máte někdo zkušenost konkrétně s broskvoní? Děkuji za reakce.

Odpovědi najde te ve foru:
http://www.zahrada.cz/forum/
a do vyhledávače si zadejte třeba řez broskvoní.

Prořezávat či neprořezávat stromy je filosofická otázka a odpověď záleží na vás, co od stromu očekáváte
(ve smyslu užitkový nebo okrasný), atd.
Pokud chcete od stromu ovoce, musíte ho k tomu vychovat (výchovným řezem) a neustále o něj pečovat jako o malé dítě (doplňovat živiny, tvarovat korunu, udržovat dobrý zdravotní stav).
Pokud necháte ovocný strom liberálně růst budete z něj mít možná dobré dříví na topení (na uzení), ale ovoce moc z něj nebude .

Yaw

[Ivana]

Mě by vážně zajímalo, jestli se někomu z řad "neprořezávačů" podařilo získat z neřezaného stromu kulturní odrůdy jablka stejné velikosti a kvality jako ze stromu prořezávaného stejné kulturní odrůdy.
Taky by mě zajímalo, jestli se u botanického druhu (například dřínu, břeku nebo jeřabiny) podařilo prořezáváním získat větší plody.

[Alena]

Předem předesílám, že jsem rovněž zastáncem prořezávání stromů a péče o ně. Ale učinila jsem zajímavou zkušenost. Před 4 lety jsem koupili řadu let opuštěnou, zchátralou chalupu se zahradou totálně zpustlou, zarostlou náletovými dřevinami a plevelem tak, že jsem v ní napoprvé zabloudila a nevěděla, kam jít (ne, že by byla tak velká, ale prostě neproniknutelná a nepřehledná džungle). V té džungli se nacházela mezi bezy, lipami, jasany, myrobalány a dalšími nálety spousta jabloní. Přehoustlými tak, že dole pod nimi byla tma a jenom mech, a trpícími rakovinou. Ten rok, co jsme to koupili, tam byly všechny jabloně obalené jablky. Krásnými, většinou velkými, vybarvenými, bez známek strupovitosti, i když hodně napadené monilií. Nicméně stále jich bylo dost, že i přes značné procento shnilých nám zbylo na celou zimu dost na jídlo i pro známé. Nálety a hodně nemocné stromy jsme hned pokáceli a na jaře jsem samozřemě vyrukovala s pilkou a nůžkami, stromy prořezala, rány ošetřila, přihnojila. Od té doby tam nemáme jablka téměř žádná To, co naroste, je všechno strupaté a shnije.
Na předchozí zahradě po prarodičích, kterou jsem musela opustit, je to však přesně podle ovocnářských příruček -obnovila jsem tam výsadbu, o nové stromy jsem se pravidelně starala a dařilo se jim skvěle, ovoce bylo krásné, velké, zdravé. Pak jsem ji musela opustit, o stromy se od té doby nikdo nestará, nestříhá je, nehnojí, v suchu nezalévá, no a jablíčka jsou mrňavá, zdeformovaná, strupatá.
Já si to s těmi jabloněmi na té koupené zahradě zkrátka vysvětluju tím, že se prostě ty stromy naštvaly, že někdo učinil přítrž jejich mnohaletému dosavadnímu svobodnému vegetování a začal si je formovat podle svého, a normálně to sabotují .

[kol238]

Taky mám podobnou zkušenost s jabloněmi. Ale těžko říct,jestli jsem zrovna refila plodný rok, než jsem se pustila do "ozdravných " zásahů. Je pravdou že ten rok, měli jablek hodně všichni. Kdy se to stalo tobě? U nás tuším před pěti lety. Kamarádka studovaná zahradnice mi tenkrát správně radila, ale já neposlechla, pokud strom dobře plodí nesahej do něho. Takže asi nějaké takové pravidlo bude .

[Alena]

Byl to rok 97. Je možné, že tam toho roku byla prostě velká úroda, a je pravda, že ty následující roky včetně loňského tam byly hodně deštivé, a tudíž ideální pro strupovitost i moniliózu. Uvedla jsem to spíš jako takovou perličku Stromy už jsme na podzim až na dva nejlepší pokáceli, všechny byly hodně zasažené rakovinou. Ale odrůda je to chuťově opravdu velmi dobrá, bohužel si jich moc neužijeme Nechat bez zásahu se to opravdu nedalo, bývalý majitel sázel všude stromy 2m od sebe, dokonce i přímo pod velký ořech, pak to řadu let pustlo... S některými stačilo zakývat a vyvrátily se. Postupně výsadbu obnovuju, chci tam nějaké rezistentní odrůdy - jenže i s tím je dneska problém, strupovitost napadá už i ty takzvané rezistenty.